(Tančím) jako hvězda #8 - Všechno je jinak

Středa v 22:22 | Mikča ;) |  (Tančím) jako hvězda
  1. Abych pravdu řekla, dneska se mi do sepisování článku vůbec nechce.
  2. Na lekci jsem se těšila, asi až moc jsem se těšila, ale zase (jako už mnohokrát ve svém životě) jsem si mohla akorát s Evou Henychovou zpívat, že Všechno je jinak.
  3. Honzi mi dneska nepřišel, vlastně jsem čekala, kdy ten okamžik nastane, a vlastně jsem si chtěla vyzkoušet tančit i s někým jiným - profík přece musí umět tančit s kýmkoli.
  4. Mno, tak se mi potvrdilo, že profík ještě zdááááleka nejsem (a nejspíš ani nikdy nebudu) - s novým tanečníkem jsem si připadala, jako bych se všechno učila odznova.
  5. Ale mělo to samozřejmě i své výhody - rozšířila jsem si trošku obzory, neboť s novým tanečníkem přišly i nějaké nové poznatky, na které jsme se s Honzou třeba zatím tolik nezaměřovali.
  6. Dneska jsme opakovali waltz, tanec cha-cha a quickstep.
  7. Co se týče nějaké jistoty v tanci (pokud může být o nějaké vůbec řeč), tak už jsem se opravdu definitivně přeorientovala na standard - oproti tomu v latině stále ještě vede nejistota.
  8. Mimochodem, Honza si normálně šel za lepším - učitelování v kurzu vyměnil za pařbu na plese univerzity.
  9. Tak snad to moc nepřežene, neboť jsme domluveni na druhou individuální lekci zítra ve 12.00 h.
  10. Už ani nevím, co psát, snad jen, že aspoň kamarádka měla dneska štěstí - celou dobu totiž tancuje s partnerem, se kterým si příliš nesednou, a až teď ke konci se podařilo domluvit výměnu.
  11. No a ona se tak dlouho odhodlávala požádat ho o individuální lekce, až jí to dneska navrhl sám.
  12. Tak jsem doufala, že si to dneska, jakožto předposlední lekci, pořádně užiju a zatím nedokážu překonat skleslost, která se ve mně usadila.
  13. Ale přecijen jedna pozitivní věc na závěr - věděla jsem že na poslední večer se bude vymýšlet nějaké téma, do kterého se budou všichni účastníci stylizovat.
  14. Modlila jsem se, aby nikdo nevymýšlel nic střeleného, a byla jsem si vědoma toho, že když budu dostatečně kreativní a navrhnu dobrý nápad, mohu být já ta osoba, která to rozhodne - zároveň mě to ale i trochu děsilo - tenhle pocit "zodpovědnosti".
  15. Když přišlo na věc, říkám kamarádce, ať vymyslí nějakou barvu - říkala černá, ale to se mi nelíbilo, abychom všichni byli v černém, pak někdo řekl - něco vánočního - a v tom mě to napadlo - co takhle MAŠLE? (asociace vedla přes zavázané dárečky mašličkou) - no a prošlo to :)
 

Můj první adventní věnec

30. listopadu 2018 v 13:36 | Mikča ;) |  Vysokoškolačka
Už dříve jsem se zmínila, že v letošním semestru jsem si mimojiné zapsala také předmět Základy aranžování a floristiky. Minule jsme se učili vázat kytici a vyzkoušeli jsme si naaranžovat do květináče podzimní dekoraci. Jak to dopadlo, si můžete přečíst zde. Může se zdát, že Vánoce už pomalu klepou na dveře, ale než přijdou, prožijeme ještě Advent, ke kterému neodmyslitelně patří i adventní věnec. Jeho výroba byla náplní dnešního druhého bloku Základů aranžování a floristiky.
Přiznám se, že to byl můj úplně první adventní věnec, který jsem si (kromě slaměného základu), navázala i nazdobila úplně celý sama. Z navazování chvojek jsem měla poměrně respekt a s napětím jsem sledovala práci paní magistry, která nám ukazovala čtyři možné způsoby, jakými lze větvičky ke korpusu uchytávat. Nakonec to ale nebylo tak zlé. Jen by mě zajímalo, jak to ta paní, u které si nechávám každoročně věnec vázat, dělá, že ho mívá tak hezky "učesaný". Mně se ten můj zdál poměrně rozházený, ale až jsem uvázala poslední větvičku a podívala se na něj jako na celek, nakonec vypadal docela hezky.
Co jsem nevěděla, bylo, že i umísťování svíček a přízdoby má svoje pravidla. Dodnes jsem viděla věnce, které měly buď svíčky každou pěkně ve svém koutě, nebo čtyři vedle sebe. Prý se ještě dávají tři k sobě a jedna naproti, anebo dvě a dvě k sobě. Já zkusila tu poslední variantu, přičemž ozdoby se pak dávají jen do těch mezer.
Jsem z domu zvyklá na střídmější ozdobení věnce a sice jsou prý letos v módě jiné barvy, já jsem se svou oranžovo stříbrnou variantou byla nakonec spokojená. Koukejte:

Obrázek 1 - Adventní věnec 2018

(Tančím) jako hvězda #7 - Rozdrcená jivem

28. listopadu 2018 v 22:52 | Mikča ;) |  (Tančím) jako hvězda
  1. Potkalo mě to, co zažívá většina sportovců - bolavé koleno.
  2. Začalo bolet včera z ničeho nic - jo, před čtrnácti dny mi nějak divně zarupala chrupavka, ale pak se dlouho nic nedělo, tak co tak najednou?
  3. Naštěstí se do rána trochu umoudřilo a i během tanečního večera se rozhodlo spolupracovat.
  4. Můj tanečník sice přišel opět pozdě, ale tak naspeedovanej, jako by zrovna vypil přepravku energeťáků.
  5. Začínáme jivem a vypadá to, že mi dneska nebude nic odpuštěno.
  6. Prošlápnout nohy pěkně od špiček, vytočit boky, vytočit špičky, uvolnit boky, vtáhnout podbříšek, ramena k partnerovi, propínat nohy, rotace boků, kolíbka, tlačit do parketu, kolínka nahoru... je toho tolik!
  7. A to píšu jenom to, jak to má být dobře - kdybych popisovala, jak to vypadá, když to tančím blbě, to by snad bylo na celý román - stačí, když mi to Honza ukazuje - toporná chůze, toporné nášlapy, toporné všecko - to mu pak skoro ani nevěřím, že až tak blbě vypadám - ale nezbývá mi nic jiného, než mu věřit, protože sama sebe v zrcadle sledovat při tom všem už fakt nestíhám.
  8. Přestože mě dneska drtí, užíváme si i legraci - i když Honza nechce při jivu žádný moje omluvy ani výmluvy slyšet - chce jen, abych ho poslouchala a udělala, co po mně chce.
  9. Když jemu se to lehce říká! :D
  10. V druhé polovině večera trénujeme waltz.
  11. Nevím, jestli je to charakterem tance, nebo krátkou kuřpauzou, každopádně Honzi se trošku zklidnil, tedy - my oba.
  12. Kromě několika nových kroků pilujeme hlavně techniku, jsem poučována o důležitosti snížení a plynulému vysouvání nohou, že hlava a vršek těla se nikdy nesmí dostat před nohy, to by totiž znamenalo pád (taky že jsem jednou málem spadla!)
  13. Také mám za úkol prodloužit krok, hlídat si svoji stranu (to znamená držet správný odklon) a neztrácet kontakt v pánvi.
  14. Zdá se, že je můj profesionální tanečník - a už po několikáté vlastně i tak trochu můj osobní trenér (dnes jsme zase tančili jen spolu), s mou dnešní prací spokojen.
  15. A souhlasil, že je rád, že si za partnerku na začátku vybral zrovna mě =)
PS: mám od kamarádky videa, jak tančíme waltz a jive, ale jsou to ukázky z 5. lekce, ne z dneška. Škoda, že dnes mě nikdo nenatočil, mohla bych porovnávat ten progress (jestli teda nějaký byl :) ) Ale asi si je ještě chvíli schovám - chystám totiž speciální článek (Tančím) kolem dokola, kde se snad dozvíte i trošku víc, než jen 15 vět :) Těšíte se?
 


(Tančím) jako hvězda #6 - Rumba a quickstep

21. listopadu 2018 v 23:02 | Mikča ;) |  (Tančím) jako hvězda
  1. Tak dneska dva nové tance - už jsme ani nedoufaly.
  2. Jako první se učíme rumbu.
  3. Na úvod se dozvídáme, že v Evropě tu pravou kubánskou rumbu netančí vlastně nikdo, Kuneš prý neví, kde se stala chyba, ale u nás místo rumby prý tančíme bolero.
  4. Kroky jsou de facto stejné jako u tance cha-cha, jen se to trochu jinak počítá a pohyb je mnohem pomalejší.
  5. Je hodně věcí, které si musím hlídat - nášlapy na vytočené špičky, stojné nohy proplé, kolíbka v pánvi, zasazení pánve do jedné linie "ucho, rameno, bok", stažené břicho, spodek vtahovat nahoru, při krocích uvolňovat koleno, nejít přímo, ale vést nohu kolem stojné nohy, plynulý přenos váhy... a nad to všechno ještě práce paží, kterou jsme načli jen tak okrajově.
  6. Mám vždycky blbej pocit, když Honza řekne "a teď se na tebe podívám - sama!" asi je to tím, že se bojím, aby nebyl zklamaný, že mě něco učil a já to teď sama nezvládnu, ale přitom v páru nám to už třeba jde.
  7. Stručněji řečeno - nemám ráda, když mám předvádět něco, o čem vím, že to (zatím) neumím.
  8. Mimochodem dnes jsme byli opět celou lekci jen sami pro sebe, což je docela div, když to minule vypadalo, že se mi o něj kolegyně budou skoro rvát.
  9. Po přestávce přišel čas na quickstep.
  10. Takže zase básnička - slow / slow / quick, quick / slow / slow / quick, quick
  11. Při učení "otáčky" (nepamatuju si přesný název té figury) se ale trochu pozmění - slow / slow / quick, quick / slow / slow / slow / slow / slow / quick, quick
  12. Honza na mě opět chrlí jeden požadavek za druhým, v úžasu nad těmi všemi požadavky několikrát opakuju, že "je to hrozný", "to je hrozný", ale to neznamená, že se mi něco nelíbilo, ale naopak, že mě to hrozně baví, jen je toho hrozně moc, takže prostě hrozný :D
  13. Jen malá ochutnávka: postavení - kontakt v pánvi, mírně nasednout nad partnera, neztratit kontakt za žádnou cenu, vytahovat se do své strany (tzn. páteř prohlá doleva, hlava vlevo nahoru - nevím, jak to odborně popsat), aktivní ruce - levá dlaň drží prostředníkem a palcem partnera za biceps, pravá protáhlá, nesvěšná(!), rám, a pozor - ne všechny kroky dopředu jsou přes patu, nýbrž jeden z nich je přes špičku (to se mi asi nejvíc pletlo), samozřejmě stažené břicho, plynulý pohyb - tzn. hned snižovat, nekymácet se dopředu dozadu, nekráčet toporně, ale snížit se "pod sebe" a pak až vykročit, když jde partner dopředu, uhýbat mu trochu stranou, naopak když jdu dopředu já, on mi uhýbá, ale já jdu přímo, nechodit pozdě, ale hned, hned, hned, hned!
  14. Kamarádka má dnes jiného profesionála a myslím, že jim to spolu jde, až na to, že Honza v zápalu vysvětlování nakročil dozadu a šlápl jí podpatkem na nárt takovou silou, že cestou domů maličko pajdala - to bude chtít aspoň 80% hořkou čokoládu jako nápravu ;)
  15. Při odchodu ze sálu ještě dostávám doporučení, abych si doma naučené tance trochu udržovala - jo, já si je udržuju, akorát pouze formou virtuálního tréninku - tzn. pravidelně v sobotu večer u Stardance a občas i sledováním profesionálů na yt :)

(Tančím) jako hvězda #5

14. listopadu 2018 v 23:01 | Mikča ;) |  (Tančím) jako hvězda
  1. Jaktože už je to zase za mnou?!
  2. Ať už je příští středa!
  3. Dobře, vraťme se o pár hodin zpět, do dnešního podvečera - otázka č. 1 legíny neb šaty? - šaty.
  4. Mám dost času, takže dneska zlaté oční linky a trošku upravenější účes než minule - ano, ráda si hraju na Popelku - tzn. běžně nenalíčená, ale když je příležitost, dám si záležet (jen to občas trochu přeženu, viz zmalované oči z druhého večera =))
  5. Prý jsme byli vybráni jako nejlepší kurz, a tak nás dneska bude natáčet kamera (škoda, že to Kuneš říká v každém videu z lekcí, člověk by tomu, že je nejlepší, rád uvěřil).
  6. Vzhledem k natáčení se šaty zdají šťastnou volbou, ale jakmile začneme tančit jive, zjišťuji, že se mi do jejich dlouhého "ocasu" zasekává podpatek, kamarádka mi poradila udělat uzel, uposlechla jsem její rady - no jo, vždycky musím mít něco extra :)
  7. Jo, a Honzi (profesionální tanečník a pro tento kurz můj taneční partner) dneska přišel včas :P
  8. Jive, waltz, cha-cha - to byl dnešní program.
  9. Občas Honzi klade na mou představivost zajímavé nároky - už při tangu mi vysvětloval, že člověk u těch kroků musí házet nohou, jako by chtěl z nohavice vyklepat h*vno; dnes metodologická přirovnání posunul ještě o level výš, prý si mám představit, že je úchyl v županu, který se ke mně ze zadu blíží - moje správná reakce by měla být v oblasti pánve a břicha se celá stáhnout = a to je to správné postavení pro jive :D
  10. Ale jinak je úplně normální :D a hlavně výbornej tanečník a učitel, o čemž svědčí i to, že je o něj tahanice - od druhého večera, kdy jsem s ním tančila sama, to pořád vychází tak, že každý večer přibereme do trojčky nějakou novou žákyni, které zrovna nepřišel její profesionál, jenomže těm žákyním se u Honzy tak líbí, že už se mě dneska jedna ptala, jestli budu zase příště sama, že by ho brala, a druhá si s ním domlouvala individuální lekce.
  11. Navíc moji dnešní slčenu na střídání velmi chválil, čímž mě nevědomky štval.
  12. Na druhou stranu, začínám mít pocit, že už mi ta latina taky jde trochu líp, že to půjde a bude to dobrý. =)
  13. A konečně taky přišla řeč na ty individuální lekce, co máme v rámci kurzu slíbené, zdá se, že ty své budu mít již brzy, brzičko, jupí!
  14. Škoda, že se kurz nezadržitelně blíží ke svému konci, škoda, že nemám peníze na to přihlásit se do pokročilých, to by se musel stát zázrak, třeba že bych vyhrála sportku.
  15. Jenže já nesázím - "to by byl aspoň zázrak, vyhrát sportku, aniž by sis vsadila" zakončila večer spolubydlící moje nekonečné ódy; tak - je čas hupsnout do postýlky (a nařídit budíka na 4.25 - ach to vstávání do práce...)
...zase příště! :)

Další články


Kam dál