Chopinovo nebe 1/2

6. února 2011 v 21:03 | Mikča ;) |  Jednorázovky
Ne, tohle doopravdy nezvládnu. Klid, uklidni se. Tady přece nejde o lidi, vykašli se na lidi, buď v pohodě! Rychle jsem zaplašila myšlenky na nezdar. Dnešní večírek bude stát za to. Chopin nepíše krásný valčíky proto, aby je hloupý ztrémovaný holky na vystoupeních kazily. A učitelka už čeká celých 6 let na to, až zahraju na vystoupení v klidu. Ale jak má být člověk klidný? Takové napětí. No, nedá se nic dělat. Je tu nějaké dusno. Roztřesenýma rukama rychle svlékám svetr a dál nervózně přešlapuju připravená u bočníího vstupu na malé podium. Je to spíš takový vyvýšený stupínek, na kterým stojí nejnovější klavír na zušce a pár stojanů na noty pro houslisty, kytaristy a další hudebníky. V hledišti bylo jenom něco kolem 60 míst, který se nikdy neobstadily hlava na hlavě. A naštěstí dnešní den patřil k těm šťastným, kdy na židličky usedlo celkem málo návštěvníků školního večírku. Kosým pohledem jsem potají obhlížela situaci. Mamka s taťkem jsou hned v druhé řadě. Za nimi rodiče dalších vystupujících a ... cože? Přišel. On přišel. No, prohodila jsem o večírku pár slov, když jsme si spolu psali v neděli, ale že by na to myslel až do úterý? Tak to je tady kvůli někomu jinýmu, určitě. Zušku navštěvuje půl města, určitě ho pozval někdo jiný. Ale co. To je jedno. Je tady a dneska budu hrát jenom pro něj!
P1040024.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 csfdkofein csfdkofein | Web | 6. února 2011 v 21:10 | Reagovat

Neviem kto je Tvoja tajný macho, ale Chopina mám rád. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama