Duben 2013

Říkanka o zatmění slunce

29. dubna 2013 v 19:36 | Mikča ;) |  básničky
Pod mrakem se slunce skrývá,
občas jen se usměje.
Z nebe na svůj svět se dívá
zrakem plným naděje.

Rádo srdce prosvěcuje -
mraky často brání mu.
"Co se to zas dole děje?"
Slunce vidí jenom tmu.

To se není čemu divit -
měsíc stoup' ti do cesty!
Avšak musíš stále svítit,
sic příjde řada na vesty!

Bez sluníčka je tu zima,
jak v srdci, tak na světě.
Nos navštíví jenom rýma,
avšak v srdci smutek je.

Měsíc po svých už zas běží,
mraky také jsou už pryč -
Slunce mává dolů z věží -
krásný, velký, žlutý míč!

A na co se těšíš Ty? :)

14. dubna 2013 v 14:44 | Mikča ;) |  Ze života....
Prozradím vám pár věcí, které doopravdy s velkou nedočkavostí očekávám :)

Za prvé: až se konečně plně uzdravím. Vypadá to nadějně, doufám, že o páté nenaměřím teplotu a budu moct zase po sto letech vyrazit s kamarády proběhnout se po sále s florbalkou a míčkem :) Oprava: slíbila jsem, že běhat nebudu, když jsem po nemoci, tak nejspíš jenom zapadnu do brány :D

Honoré de Balzac - Otec Goriot

13. dubna 2013 v 20:47 | Mikča ;) |  Knihy
Jelikož chodím do druháku na gymnáziu, v českém jazyce jsme se v poslední době úspěšně prokousali světovým realismem. Mě i mé spolužáky neminula ani povinná četba.
Z francouzského realismu nám bylo vybráno dílo Honoré de Balzaca, který je jedním z njevýznamnějších francouzských spisovatelů, znám také pro své citáty o lásce (Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít. cituj.cz). Dílo nese název Otec Goriot a je součástí velkého cyklu 97 románů známeho jako Lidská komedie. Příběh otce Goriota nacházíme v první části a spolu s příběhy Ztracené iluze a Lesk a bída kurtizán patří mezi nejznámější trilogii.



Otec Goriot - tato knížka mi byla na první pohled sympatická. Po Hugově Chrámu Matky Boží v Paříži, který jsem -přiznávám se bez mučení- bohužel nedočetla, jsem měla naději, že staré vydání Goriota z r 1970, které jsem objevila v naší místní lidové knihovně a které mělo pouze něco málo přes 200 stran, dopadne lépe.
Nemám moc ráda popisné pasáže v knihách, mnohem raději se hned v začátcích ponořuji do děje. Balzac ale nic neponechal náhodě a v úvodu knihy se pečlivě snaží popsat důležitá místa Paříže, jako je například ulice Neuve-Sainte-Geneviéve, kde stál onen penzion paní Vauquerové. I když na pečlivost Huga nemá, to se musí nechat. ;) To mě od četby trochu odradilo. Asi na měsíc a půl jsem zase knihu odložila. Pak jsem se k ní opět vrátila.
Začátkem jsem se statečně prokousala a pak už se nechala vtáhnout do děje. A myslím, že je pravý čas, abych konečně prozradila, jaký příběh ve staré knize dřímá...

Černá sluj lásky

12. dubna 2013 v 19:05 | Mikča ;) |  básničky
Černá sluj lásky

Je to jako černá díra,
co pohltí poslední lásky krůpěje.
Je to jako zatracená víra
od toho, kdo zapřel svoje naděje.

Sen v pavučině už jen zbývá -
kdo polibkem roztopí závěje?
Sen v pavučině srdci mává -
jen mává - pak se vysměje.

Snad už jen smutný poutník zpívá
o lásce, která věčná je.
Snad už jen smutný poutník znává
tu cestu do zrádné sluje.

V té sluji kde kdo se prý schová -
jen málo znovu ožije.
V té sluji láska poklad chová,
před mnohým jej však ukryje.

I já tam jednou zabloudila -
snad pro milost svou bez boje
mě láska živou propustila -
však ne dvakrát se smiluje...

Něco málo z mojí písničkářské tvorby

11. dubna 2013 v 17:54 | Mikča ;) |  Hudba
Když je člověk dost nemocný na to, aby byl týden doma, ale dost zdravý na to, aby ležel v posteli, najednou najde čas i na věci, ke kterým by se jen těžko dokopával. A tak jsem vyhrabala cca dva měsíce staré pokusy o nahrátí některých mých písniček a začala s nima něco dělat. Možná mě k tomu trochu povzbudil i včerejší článek, resp. vaše komentáře :)

Karaoke v Superstar

10. dubna 2013 v 13:07 | Mikča ;) |  Hudba
Karaoke - v letošním ročníku superstar skloňované slovo ve všech pádech.
Přiznám se, že jsem v rozpacích. Superstar je sice vesměs pěvecká soutěž, ale po každém ročníku se stále více přesvědčuji, že zpěv jako by byl ve stínu mnoha dalších faktorů.
Jsem jedna z těch, co umí zpívat a už párkrát v životě přemýšlela o Superstar. Stále nevím, jestli by to byl dobrý start nějaké možné hudební kariéry. A hlavně nevím, jestli bych byla schopná naplint očekávání poroty.

Nechceme po vás, abyste kopírovali originál... ale ani laciné karaoke. Hm, člověk musí být svůj, ale co si pod tím představit? Často mi to vrtá hlavou. Jak uchopit tento požadavek poroty? Jak na sobě pracovat, abychom pak nebyli smeteni ze stolu s tím, že karaoke umí zazpívat každý...
Je to o štěstí - máš-li rozpoznatelnou barvu hlasu, jdi do superstar - máš šanci.