Kde jsem se vzala na PdF čj+hv :)

3. června 2016 v 8:30 | Mikča ;) |  Vysokoškolačka
Nemůže být náhoda, že v době, kdy vrcholí zkouškové období a kdy docházejí síly (nikdy bych nevěřila, jak je vyčerpávající se každou minutu přemlouvat k soustředění), jsem narazila na úvahu z prvního semestru, kterou po nás poptával pan docent z katedry hudební výchovy. Přinesla mi nejen vzpomínky, ale i povzbuzení a úsměv na rtech. A já ji teď přináším vám :)


PROČ JSEM SI VYBRALA OBOR ČESKÝ JAZYK A HUDEBNÍ VÝCHOVA SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ
1. prosince 2015

Ačkoliv jsou mi na první pohled otázky typu "proč jsem si vybrala (studium, práci, pobyt,… tam a tam)" synonymem k velmi ohmatanému, okoukanému a omšelému klišé, když se nad tím člověk zamyslí, zjistí, že právě těmito zdánlivě jednoduchými tázacími formulemi se před ním otevírá záhada hodná badatelské činnosti. Tedy - alespoň přede mnou.

Na zdánlivě jednoduchou otázku se samozřejmě nabízí zdánlivě jednoduchá odpověď: "Protože jsem se tam dostala." Jenže člověk, kterého vzali na čtyři obory ze čtyř, si pravděpodobně s takovou odpovědí nevystačí. Možná by bylo jednodušší si nejprve odpovědět na otázku: "Proč jsem se na tento obor vůbec hlásila?" Nebudete tomu věřit, ale byl to OMYL! I když ne tak docela. Chtěla jsem primárně studovat češtinu, volila jsem ale různé kombinace oborů - první stupeň, čj+zsv, čj+hv, ale také českou filologii + editorskou práci na "UPOLu". Na zmíněné učitelské obory jsem se pochopitelně hlásila s vidinou učitelské profese, moje představa však byla taková, že specializované předměty budu učit na druhém stupni základních škol. Gymnázia a střední školy bych s klidným srdcem vynechala. Když ale student podává přihlášky typicky na poslední chvíli, není divu, že občas dojde k "informačnímu šumu" a vloudí se chybička. Konečně - možná i dobře. Kdo by se s těma "harantama" (třeba i z Polžic, nebo Bezdružic) zlobil.

Možná si říkáte: "Dobře, o češtinu má zjevný zájem, ale stále jsme se nedozvěděli, proč zrovna ta hudebka k tomu?"

Musím se přiznat, že původně mě to táhlo spíš k editorství. Když jsem zjistila, že jsem se na ten editorský obor dostala, talentové zkoušky z hudební výchovy už jsem chtěla pustit k vodě. Nakonec ovšem padlo rozhodnutí, že talentovky alespoň zkusím, abych pro případné další pokusy (kdybych zjistila, že se mi na editorství nelíbí,) věděla, co mě čeká. A musím říci, že to byla velmi zajímavá zkušenost. Samozřejmě - pasivní (posluchačský) i aktivní (tvořivý) zájem o hudbu se předpokládá. Když pak ale nadešel čas definitivního rozhodování (jak jinak než na poslední chvíli), byla to právě talentová zkouška, která rozhodla, že se zapíšu zrovna ke studiu oboru Český jazyk a hudební výchova se zaměřením na vzdělávání. Ovládl mě totiž pocit, že pro tento obor jsem toho "vytrpěla" a "obětovala" nejvíc a tím je úspěšné studium tohoto zaměření minimálně z poloviny "vykoupeno". Pravda, možná hrála roli i jedna malá obálka "do vlastních rukou", která mi sdělila, že jsem se na zmiňovanou kombinaci dostala z prvního místa.

Jak známo, člověk je tvor smrtelný a pochybovačný. A tak i mě občas pronásledují pochyby ohledně správnosti studovaného oboru. To by ale člověk nemohl studovat asi nikde. Možná, že zlomovým okamžikem bude tepráve nastávající zkouškové období... Pak asi bude platit onen biblický citát, že "kdo vytrvá až do konce, bude spasen".

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 elča elča | 21. června 2016 v 21:59 | Reagovat

no tak to vím až ted, žes byla první, tak gratuluju zpětně. Co se člvoěk všechno na blogu nedozví, a nejlepší je, že zkoušky už máš taky za sebou :D tak šup další články :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama