Princové dětských let

17. listopadu 2016 v 19:59 | Mikča ;) |  básničky




Snů plné tajné skrýše,

krabičky z dětství

u studánek zakopané

- cestičky k nim

sníh dvaceti let zavál.

Však přece aspoň na chvíli,

kdyby roztál led dospělosti vážné,

zas vrátit bych se mohla.

A já vrátit se

k nim

smím!



To princů

na krásných bílých koních

bylo z každého snu

dvanáct do tuctu

a o přízeň mou

sváděli nevědomky boje.

Zatímco oni jen cvičili se

v ctnostech rytířských,

etudami svými

srdce dobývali moje.




Bolest přinášejí

vzpomínky z let dětských,

když zároveň se vidím dnes

kde jsem.

A smutný příběh žiji,

když ohlédnu se kolem

a vidím,

že jsem jediná

princezna bez židličky,

a musím z kola ven.




Že princové

své trůny pozlacené

černookým cizinkám

ponechali všanc.

A Malá mořská víla

bez hlasu -

jen v duchu tiše zpívá

pohádku o naději,

o lásce,

která ztratila svůj glanc.




Snad raději ať sněží,

ať bouře sněhová

se přižene!

jen stěží potom najdu tajnou skrýši.

Ať zamrzne

ta studánka nesplněných přání

a bludička ať pohár zapomnění

mi nabídne.




Já vztáhnu po něm ruce

- už nikdy neucítit

tu bolest z lásky druhých

- už nikdy nepřemáhat

žárlivosti splín.

Ta vidina mě nutí kalich vypít.

Co teď, můj Bože?

Najednou mi bráníš!

rozplynou se mračna,

rozžhaví se Slunce

a za mě padne

přemožený stín.







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama