Únor 2017

Jak nastartovat češtináře v novém semestru

20. února 2017 v 9:59 | Mikča ;) |  Vysokoškolačka
Po strastiplném zkouškovém odbobí a po delších či kratších prázdninách jsme se v 8.25 postupně scházeli před učebnou č. 57. Poměrně úzkou chodbou univerzitní budovy A se nesly věty jako: "Ahoój, tak jak se vám chtělo?" "Mně se teda ale vůbec nechtělo." "První hodina ráno a hned čeština! Raději bych začínala hudebkou..." "Taky máš takovej blbej rozvrh jako já?" "Co jste si dali za béčkový předměty?" "Taky se vám to kryje?" "Jděte do háje, vstával jsem před 5 minutama!" a spoustu dalších, které prozrazovaly, že nový semestr právě vypukl.
"Tohle je taška do školy?!" ukazovala pobaveně Pája na spolužaččinu kabelku s obsahem tak 15x15 cm.
"Podívej, všechno, co první týden potřebuju, se mi tam vejde," odpověděla Míla se smíchem a vytáhla propisku a pomačkaný list papíru. "Nebo ty myslíš, že budeme dneska něco dělat?"
"Já teda doufám! Nesnáším, když člověk jede do školy jenom kvůli tomu, aby mu profesor po pěti minutách řekl, že může zase jít."

Pan doktor se dostavil sice s mírným zpožděním, zato poměrně dobře naladěn.
"Zadám vám jeden krátký úkol a až ho budete mít, můžete si zajít třeba na kafe," řekl s poněkud potutelným výrazem ve tváři a začal na prázdné lavice rozdávat čistě bílé A4. "Jedná se o učivo základní školy. Jak víte, máme předmět Tvoření slov, a mě by zajímalo, jestli budu muset s probíráním začít od začátku, anebo budu moct navázat na vaše znalosti. Pište si..." Nadiktoval čtyři slova a řekl, ať uděláme slovotvorný rozbor.
Učebnou se neslo rozrušené šeptání - to mysí vážně? Já si nic nepamatuju! Jak se to dělalo? Kořen slova? - ne to není ono!
"Doufám, že to nemusíme podepsat..." špitla Pája.
"Vaše práce si prosím podepište, ať vím, co kdo stvořil. A nebojte se, není to žádná písemka - chraň Bůh! Každý pracujte sám za sebe. Já si to v klidu opravím a příští týden začneme s výukou."
Zdálo se mi, že se pan doktor našimi vyděšenými výrazy malinko baví. Taková kulišárna takhle po ránu hned v první hodině - to zkrátka nikdo z nás nečekal.

Po hodině na různých místech budovy postávaly hloučky češtinářů a cosi vyhledávaly na internetu. Náhle jsem si uvědomila, že tento ranní "zátah" nejspíš splnil svůj účel. Myslím, že celá tato příhoda by se mohla jmenovat - kterak nastartovat češtináře v novém semestru. :)